Ruiner - Doporučení

Tak pokořeno! Moje štěnátko se úspěšně zakouslo do hlavního záporáka a rozcupovalo ho na krvavé cáry masa.

Pamatujete si starý Alien Breed? Jestli ano a dokonce se vám líbil, tak tady budete doma. Původní ideu procházení labyrintu tu navíc polští tvůrci (odtrhli se od CDPR kvůli development hellu Cyberpunku 2077) doplnili o prvek arén. Téměř všechny akční pasáže se odehrávají v uzavřených kolbištích, odkud není možné odejít před zdechnutím posledního kyberzmetka. Prostě hack'n'slash jako vyšitý. Jestli jste si koupili profi myš na Diablo 4, tak tady se vám bude sakra hodit. Naklikáte se opravdu hodně. Pokud hrajete na gamepadu, tak se ještě navíc obrňte dostatkem trpělivosti při učení se neintuitivního ovládání. Není to jednoduché a k původní obtížnosti si ještě připočtěte jeden stupeň navíc. Nejde ale o nic hrozného, ke konci jsem byl s Puppym už sžitý.

Ruiner není příliš dlouhá hra. Obsahuje zhruba deset hodin obsahu v několika od sebe oddělených úrovní. Za to je ale nabitá nápady, které potěší nejedno oko krvelačného hráče. Pokud jste fanoušky grim cyberpunk estetiky, tak ještě o trochu víc (co byste tu ale samozřejmě jinak dělali, že). Od osobitého epileptického vizuálního stylu, který beru jako největší devízu celého počinu, po originální boss fighty, které vás doženou až na samotnou mez trpělivosti. Jsem zvyklý na těžké hry, ale některé prohry byly i přesto těžké. Kdybych nedržel v ruce celou konzoli, ale jenom ovladač, přísahal bych, že by letěl do kouta za kohoutem.

Příběh není příliš originální, ale jedná se o typický etalon hlavního hrdiny, který se probere se ztrátou pamětí a vydává se na nezastavitelnou trnitou cestu za odplatou. Co si budeme povídat, celá hra nestojí tolik na příběhu. Ten jenom rámcově odůvodňuje hektolitry prolité krvě desetitisíců zmařených životů široké palety nepřátel. Od obyčejných pouličních gangsterů po heavy kyborgy. Plejádu menších nepřátel naštěstí doplňují epické bossfighty. Některé jsou jednodušší rubačky, ale několik z nich vyžaduje jinou taktiku a s tím spojené přerozdělení buildu postavy během hraní. Ano, slyšeli jste dobře, vaše postava Puppyho (jak mu familierně přezdívá hackerka, která se představila pouze jako "Ona") během probíhající holomajzny nabírá zkušenosti a po přechodu na nový level může investovat nové body do jednoho z asi deseti skillů. Redistribuce skill pointů je rychlá a intuitivní, takže není problém během probíhajícího souboje změnit rychle build a zkusit na poslední chvíli zvrátit nedobrý vývoj přestřelky nebo souboje na blízko.

Nedávám číselné hodnocení, ale tohle s klidným svědomím doporučím. Hra je dobrá, sice nedosahuje kvalit jiných, nesmrtelných her, ale na nějakou dobu zabaví. V kombinaci s budgetovou cenovkou a častým slevovým akcím je to víc, než příjemné. Pokud by vás hra opravdu chytla a byli jste hardcore masochisti, tak máte po dohrání hlavní hry možnost nastartovat na vyšší obtížnost nebo si dát NG+. Pokud vás baví jenom souboje, je tu ještě arénový roguelike mód soustředěný pouze na nikdy nekončící krvavou holomajznu.

Kupuj Ruiner nebo chcípni!