Doba z druhé ruky - Konec rudého člověka

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Bělorusko-ukrajinská spisovatelka Světlana Alexijevič podrobuje analýze život a čas v bývalém Sovětském svazu. Nikoli z perspektivy hrdinské, dějinné nebo geopolické, ale ryze intimní, vnitřní, doslova domácké. Za tuto knihu získala nejprve prestižní Prix Médicis essais a následně titul Nejlepší kniha roku 2013, kterou vyhlašuje časopis Lire.

Většina hrdinů této knihy považuje za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let a obnovit sovětskou vládní moc. V očích většiny lidí, jejichž svědectví autorka uvádí, to byla chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, zatímco následující vývoj, bezpečnostní anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, desorientaci, zklamání, hospodářský pokles a korupci. Často se ozývá lítost nad tím, že Sovětský svaz „prohrál studenou válku“ a ztratil velmocenské postavení, a jakkoliv snad každý, jehož hlas v knize zazní, měl svou vlastní tragickou zkušenost se stalinskými zločiny, převažuje schizofrenní pocit, že i když byl socialistický režim špatný, lidé v něm žili pro krásné myšlenky, zatímco dnes se „starají jen o coca-colu“ – o přízemní hmotné věci.

Episodes:

• O Ivánkovi hlupáčkovi a zlaté rybce
• O šepotech a výkřicích... a nadšení
• Smrt se podobá milování
• O cizím trápení, které Bůh položil na práh vašeho domu
• O samotě, která se velmi podobá štěstí
• BONUS (všechny epizody)

Laureátka Nobelovy ceny za rok 2015 Světlana Alexijevičová (*1948 v bělorusko-ukrajinské rodině v městě Stanislav) je běloruská investigativní novinářka a spisovatelka. Ve svých knihách se zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka – Válka nemá ženskou tvář (У войны не женское лицо, česky 1987), černobylská katastrofa – Modlitba za Černobyl (Чернобыльская молитва, česky 2002), válka v Afghánistánu – Zinkoví hoši (Цинковые мальчики) a rozpad Sovětského svazu – Doba z druhé ruky (Время second-hand, 2013). Všechny tyto knihy jsou součástí jejího velkolepého projektu jakési kroniky, vytvářené z autentických hlasů lidí, s nimiž se setkala, který nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka. Pracuje na něm již 35 let a vytvořila a vybrousila pro něj specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“. Její knihy na pomezí beletrie a investigativní žurnalistiky byly přeloženy již do 43 jazyků, vyšly v 73 zemích a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). 8. října 2015 se Světlaně Alexijevičové stala držitelkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015.

Alexijevičová byla jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekuována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Göteborgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy jsou v její vlasti dodnes na indexu.

Season 03 | V pavičině sítí

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z pozoruhodné knihy, která představuje širokému okruhu čtenářů novou vědu – vědu o sítích. Nejde však o další titul zabývající se nejrůznějšími více či méně praktickými aspekty počítačových sítí. Hledá obecné principy společné většině reálných sítí. Ukazuje, jak je všechno v našem životě navzájem propojeno a co to znamená pro vědu, podnikání i každodenní život. A nemusí jít jen o počítače spojené optickými kabely či webové stránky, navzájem hustě propojené vzájemnými odkazy, ale i o lidské jedince svázané sítí vazeb nejrůznějšího typu, od spolupráce na nějakém z hollywoodských filmů přes sdílenou kancelář v úřadě až po síť sexuálních vztahů, či síť neuronů.

Albert-Laszló Barabási (* 30. března 1967 Cârța, Rumunsko) je maďarsko-americký fyzik a člen MTA, zabývající se studiem a definováním sítí – sociálních, teroristických, biologických a v neposlední řadě i world wide webem (WWW). Sítě studuje především z pohledu statistické fyziky. Mezi různými druhy sítí Barabási nachází podobnosti v jejich architektuře a snaží se definovat vztahy mezi jejich součástmi.

Episodes:

• 1. kapitola
• 2. kapitola
• 3. kapitola
• 4. kapitola
• 5. kapitola
• 6. kapitola
• 7. kapitola
• 8. BONUS (všechny kapitoly)

Načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.

Šest rostlin, které změnily svět

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Četba sestavená z ukázek z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“.

Kniha vypráví příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) a ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.

Henry Hobhouse (24. prosince 1924 – 5. března 2016) byl anglický námořník, redaktor americké tv CBS, novinář, farmář, spisovatel a politik.

Episodes

• Brambor
• Čajovník a porcel
• Chinovník
• Cukrová třtina
• Kokainovník
• Bavlník
• BONUS (všechny epizody)

Autor: Henry Hobhouse | Nakladatelství: Academia (2004) | Překlad Zuzana Šťastná | Načetli herci: Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš

Season 01 | Inkové: Nejmocnější indiánský stát

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Četba z knihy Markéty Křížové "Inkové: Nejmocnější indiánský stát". Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století.

Episodes:

• Inkové (01)
• Inkové (02)
• Inkové (03)
• Inkové (04)
• Inkové (05)
• Inkové (06)
• Inkové (07)
• Inkové (BONUS) všechny epizody

Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 nej ze starého Egypta === Podcast Dobrodružství poznávání | Season 12

Ukázky z knihy Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 nej ze starého Egypta autorů Dušana Magdolena a Jaromíra Krejčího. Čím nás tak fascinuje starobylá egyptská kultura, tolik vzdálená v čase i prostoru?

Jedním z důvodů bezesporu je dlouhé trvání egyptské říše, která existovala po tři tisíce let. Z pohledu lidského života je to skutečná věčnost – a věčností jako by staří Egypťané byli posedlí, jak to potvrzuje jejich kult mrtvých se snahou o uchování lidské schránky (mumie), tak i monumentální stavby.

A právě velkolepá architektura egyptských chrámů, hrobek i proslulých pyramid a jejich bohatá výzdoba tvořená reliéfními a malovanými obrazy, protkaná sloupci a řádky zvláštního hieroglyfického písma, stále přitahují pozornost lidí z celého světa. Starověký Egypt lze považovat za jeden ze zdrojů, z nichž čerpala a čerpá naše současná civilizace (od kalendáře, přes chemii, medicínu, matematiku až po architekturu, výtvarné umění či divadlo); i proto je důležité se jeho kulturou zabývat a tento zájem nadále rozvíjet.

Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se účastnili řady našich archeologických kampaní v Egyptě, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený pérovými kresbami i fotografiemi. Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země. Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se zúčastnili řady našich archeologických kampaní, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený názornými pérovými kresbami i fotografiemi. Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země.

Episodes:

• 01 | Největší nepřátelé Egypta
• 02 | Volnočasové aktivity starých Egypťanů
• 03 | Význam kosmetiky u starých Egypťanů
• 04 | Láska, manželství a rodina ve starém Egyptě
• 05 | Nepořádek, chaos, síla, nenávist, zlo
• 06 | Nejznámější bratrovražda
• 07 | Egyptské svátky a oslavy
• 08 | Symbolika starého Egypta
• 09 | Výzdoba královských hrobek
• 10 | Výzdoba nekrálovských hrobek
• 11 | BONUS (všechny epizody)

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Season 40 | Rudá biologie

Episodes:

• 01 | Sodové koupele v boji za dlouhověkost
• 02 | Noví následovníci Lepešinské
• 03 | Nové Lysenkovy zákony

Velmi zajímavá a čtivá kniha RUDÁ BIOLOGIE zábavně a ironicky vypráví o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd, popisuje sovětskou vědu a její omyly v době komunistické diktatury. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie. Podstatu všech podvodů přitom autor srozumitelně vysvětluje jako přírodovědec a historik zároveň. Současně se pokouší rozkrýt osobnosti a chování vědců v době nesvobody, z nichž někteří zaplatili za svou čest i vlastním životem.

Odkazy:

• Kniha Rudá biologie, autor: Valery Soyfer
• Rudá biologie – pseudověda v SSSR (Science World)
• Soda jako elixír mládí a proměna kukačky v pěnkavu aneb biologie podle Lepešinské a Lysenka

Meziplanetární sonda JUICE úspěšně navštívila Zemi, pomohl jí nevídaný manévr

sciencemag.cz

Vesmírná sonda JUICE Evropské vesmírné agentury (ESA) se po více než roce letu Sluneční soustavou poprvé těsně přiblížila k Zemi s využitím složitému gravitačnímu manévru. Z přijímacího střediska ESA už k vědcům doputovala data z přístroje pro výzkum radiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí dvě pracoviště Akademie věd ČR – Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav. Elektromagnetická měření na slyšitelných kmitočtech poslouží českému týmu, aby vyladil analýzu dat, která se uskuteční přímo na palubě sondy.

V pondělí 19. srpna 2024 před půlnocí středoevropského letního času prolétlo okolo Měsíce šestitunové těleso, které následně zamířilo k Zemi. Nebylo by to nijak význačné, kdyby nešlo o první gravitační dvojprak v historii kosmonautiky. Sonda JUICE podstoupila výjimečný gravitační manévr na dlouhé cestě k Jupiteru a jeho ledovým měsícům.

Sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) je prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury. Odstartovala 14. dubna 2023 ve 14:14 našeho času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, úspěšně rozvinula obří sluneční panely a postupně oživila deset vědeckých přístrojů. Od té doby se pohybuje Sluneční soustavou ke svému konečnému cíli – ledovým měsícům planety Jupiter.

Kromě několika krátkých intervalů zkušebních měření se ovšem její přístroje za letu odmlčely. Situaci změnil až první gravitační manévr, při kterém Měsíc sondu nasměroval k Zemi. Okolo ní se prosmýkla v úterý 20. srpna před půlnocí nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem. Vědecké týmy tak mohly své přístroje zapnout ve známém prostředí blízkého kosmickém prostoru u naší planety.

„První data z průletu magnetosférou Země nás nadchla. Svědčí o výborné práci našich inženýrů a kolegů ze spolupracujících výzkumných institucí a průmyslových podniků,“ vyzdvihuje Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, vědecký vedoucí českého týmu.

Sondu JUICE navedli operátoři ESA zpět k Zemi z prostého důvodu: nosná raketa Ariane 5 nemohla šestitunovou sondu urychlit natolik, aby se dostala na přímou dráhu k Jupiteru. Museli proto využít setkání s Měsícem a Zemí ke gravitačnímu praku, jenž výrazně změní směr dráhy sondy a pošle ji k Venuši. Ta ji v srpnu 2025 odešle zpět k Zemi, která ji v září 2026 nasměruje k poslednímu gravitačnímu praku. V lednu 2029 tak sonda ještě jednou prolétne okolo Země, která ji už pošle na dráhu k Jupiteru. Tam se dostane v červenci 2031.

Průlet magnetosférou Země

„Úvodní smeč vesmírného ping-pongu máme úspěšně za sebou. Nyní se můžeme soustředit na analýzu podrobných měření, která se během průletu magnetosférou Země uložila do paměti sondy a jež k nám postupně mají přicházet,“ říká Ondřej Santolík.

Měření více složek elektrického a magnetického pole tvoří základ pro analýzu polarizace a šíření elektromagnetických vln, kterou český přístroj umožní v okolí ledových měsíců planety Jupiter. Bude to poprvé v historii, předchozí meziplanetární sondy takové vybavení neměly. Čeští vědci nyní musejí nastavit palubní programy pro analýzu a kompresi dat, aby se připravili na měření u ledových měsíců Jupiteru.

Prozkoumat chtějí okolí těchto záhadných měsíců. Pod svým ledovým povrchem totiž skrývají oceány kapalné vody, v níž by mohly být vhodné podmínky pro život, jak jej známe ze Země.

Český příspěvek pro JUICE

Na přístroji pro výzkum radiových a plazmových vln se podílejí vědci a technici z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Navrhli a s významnou pomocí českého kosmického průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Nadále odpovídají za jeho řízení a zpracování získaných dat. Zastoupení mají také ve vědeckém vedení přístroje, který řídí Ústav kosmické fyziky ve švédské Uppsale.

Technici z Astronomického ústavu AV ČR navrhli a postavili napájecí zdroj přístroje. Obě české instituce spolupracují v programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 i s Ústavem přístrojové techniky AV ČR, který nezávisle získal technologickou zakázku během vývoje sondy stejně jako několik českých průmyslových podniků.

tisková zpráva Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

Continue Reading →

Průvodce portálem NÚKIB

Vzdělávací portál NÚKIB

Vítejte v průvodci vzdělávacím portálem NÚKIB. Dozvíte se zde, jaké kurzy jsme pro vás připravili. Ke každému kurzu získáte podrobné informace o jeho cílové skupině a obsahu, abyste zvolili ten správný pro sebe nebo svoji organizaci. Připravili jsme také krátké videotutoriály, které vám pomohou s registrací a přihlašováním do kurzů, zapomenutým heslem nebo získáním certifikátu.

Nepřehlédněte také nejčastější dotazy ke kurzům.

Mitochondrie vkládají svou DNA do našich mozkových buněk, nemusí to být neškodné

sciencemag.cz

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako zajímavý nový obor se jeví medicína zaměřená právě na mitochondrie. Nový výzkum každopádně objevil další zajímavou vlastnost mitochondrií.

Studie zjistila, že mitochondrie v našich mozkových buňkách často vrhají (pumpují, vkládají nebo jak to nazvat) svou DNA do jádra, kde se tato DNA integruje do chromozomů buněk. A tyto inzerce mohou způsobovat škody: Mezi téměř 1 200 účastníky studie ti, kdo měli v mozkových buňkách více mitochondriální DNA, měli také větší pravděpodobnost, že dříve zemřou.

„Dříve jsme si mysleli, že přenos DNA z mitochondrií do lidského genomu je vzácný jev,“ uvádí spoluautor studie Martin Picard z Columbia University. Picard vedl studii společně s Ryanem Millsem z Michiganské univerzity. „Zdá se ale, že k tomu dochází několikrát během života člověka. Našli jsme spoustu těchto inzercí v různých oblastech mozku, ale ne v krevních buňkách. Tím se vysvětluje, proč desítky dřívějších studií analyzujících krevní DNA tento jev přehlédly.“

Continue Reading →

Nejrychlejší mikroskop světa vyfotí elektrony v pohybu

osel.cz

Ultrarychlé transmisní elektronové mikroskopy dovedou zachytit neuvěřitelné věci. Nejnovější technologie je vylepšená tak, že vysílá pulzy elektronů za jedinou attosekundu. Má takové časové rozlišení, že může zachytit elektron v letu. Očekávají se průlomy v celé řadě odvětví, včetně fyziky, chemie nebo materiálových věd.

V ultrarychlých transmisních elektronových mikroskopech je rozlišení dané trváním elektronových pulzů. Čím rychlejší jsou pulzy, tím lepší jsou výsledné snímky. Dosavadní ultrarychlé elektronové mikroskopy zvládají generovat pulzy jednou za pár attosekund. Je s nimi možné pozorovat leccos, ale elektrony jim stále unikají.

Hassan a jeho kolegové postavili elektronový mikroskop, který generuje elektronový pulz za jedinou attosekundu. Jeho časové rozlišení je tak extrémní, že se s letícím elektronem poradí. Je jako vysokorychlostní kamera, jen ve světě částic. Tvůrci nové technologie tomu říkají attomikroskopie.

Attomikroskop se skládá se ze dvou částí s lasery. První, svrchní část vysílá ultrafialový laserový pulz, který v mikroskopu uvolní ultrarychlé elektrony, zatímco spodní část využívá dva laserové paprsky k ovládání pohybu elektronů. Synchronizace laserových paprsků zaručí úspěšné pořízení snímku, třeba elektronu v letu.

Continue Reading →

Vzrušující budoucnost vesmírné turistiky. Dočkáme se letenek pro „běžné občany“?

inteligentnisvet.cz

• Vesmírné cesty pro širokou veřejnost jsou možná blíže než čekáme
• Zasloužit se o to mohou společnosti Blue Origin, SpaceX či Axiom Space
• Přinášíme podrobnosti, o kterých jste dosud ani netušili

To, co dříve působilo jako čistá science fiction, se dnes stává realitou, na které intenzivně pracuje řada vesmírných společností. Mluvíme o vesmírné turistice, která se každým dnem přibližuje a stává dostupnější i pro běžné lidi.

Continue Reading →

AI dětem

Národní pedagogický institut ČR

I v novém školním roce pokračuje projekt AI dětem ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR v pořádání kurzů umělé inteligence pro učitelky a učitele v krajských městech zdarma!

Kompletní výčet naplánovaných termínů v Praze, Ostravě, Brně, Liberci, Českých Budějovicích, Plzni, Jihlavě, Pardubicích, Olomouci, Karlových Varech i Hradci Králové najdete na webu NPI ➡

💯 Z nejbližších akcí jsou volná místa v Brně, Praze a Liberci.

Continue Reading →

Bezpečnostní trendy v IT: Jak chránit vaše data v roce 2024

cdr.cz

V roce 2024 se digitální bezpečnost stává klíčovým aspektem jak pro jednotlivce, tak pro organizace. S neustále rostoucím počtem kybernetických útoků a vyspělými technikami hackerů je ochrana dat důležitější než kdy jindy. Tento návod se zaměřuje na hlavní bezpečnostní trendy, které je třeba sledovat, a poskytuje podrobné tipy, jak chránit vaše data v roce 2024.

Vícefaktorová autentizace (MFA) je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak chránit přístup k vašim účtům. V roce 2024 se MFA stává standardem pro všechny klíčové služby. MFA kombinuje několik úrovní ověření, například heslo, biometrické údaje (otisk prstu, rozpoznání obličeje) a jednorázové kódy zasílané na mobilní zařízení.

Doporučení:

Aktivujte MFA na všech vašich účtech, kde je tato možnost k dispozici, zejména u e-mailu, bankovnictví a sociálních sítí. Upřednostňujte aplikace pro autentizaci (např. Google Authenticator, Authy) před SMS kódy, které jsou méně bezpečné. 2. Šifrování dat Šifrování je základním prvkem pro ochranu citlivých informací. Moderní šifrovací algoritmy, jako je AES-256, zajišťují, že data jsou nečitelná pro neoprávněné osoby. V roce 2024 by šifrování mělo být aplikováno nejen na přenášená data, ale i na data uložená v klidu.

Doporučení:

Používejte šifrování pro všechna citlivá data, včetně souborů uložených v cloudu. Využívejte šifrovanou komunikaci (např. HTTPS, VPN) pro zabezpečení internetového přenosu. Pravidelně aktualizujte šifrovací certifikáty a klíče. 3. Zero Trust Architecture (ZTA) Architektura Zero Trust (ZTA) je přístup k bezpečnosti, který vychází z předpokladu, že žádný uživatel, aplikace nebo zařízení nemá být automaticky důvěryhodný, a to ani v rámci vnitřní sítě. Každý přístup musí být ověřen a povolen na základě aktuální situace.

Doporučení:

Implementujte Zero Trust principy do vaší organizace, zejména pokud máte distribuovanou síť nebo pracujete na dálku. Zajistěte, aby každý uživatel měl přístup pouze k nezbytným zdrojům (princip nejmenšího práva). Používejte pokročilou segmentaci sítě, která omezuje pohyb útočníků v případě průniku.

Continue Reading →

Volkswagen kvůli propadu prodejů elektromobilů omezí výstavbu továren na baterie

cdr.cz

Volkswagen přehodnocuje své ambiciózní plány na výstavbu továren na baterie pro elektromobily. V reakci na klesající poptávku po elektromobilech automobilka pozastavuje výstavbu některých z plánovaných šesti továren. Toto rozhodnutí odráží širší nejistotu v odvětví elektromobilů, které čelí technologickým i ekonomickým výzvám.

Podle Thomase Schmalla, člena představenstva Volkswagenu odpovědného za technologie, se společnost rozhodla pozastavit plánovanou výstavbu továren, dokud nebude jasnější, jaká bude poptávka po elektromobilech v následujících letech.

V rozhovoru pro německé noviny uvedl, že „budování továren na baterie není samoúčelné“ a že původní cíl Volkswagenu vyrobit do roku 2030 baterie s kapacitou 200 GWh nemusí být pevně stanoven. Tento výrok odráží širší nejistotu v odvětví elektromobilů, která je způsobena jak technologickými, tak ekonomickými faktory.

Hype kolem elektromobilů a současná realita

Elektromobily byly dlouho považovány za budoucnost automobilového průmyslu, což vedlo k obrovskému nárůstu zájmu ze strany investorů i spotřebitelů. Zvláště Tesla, průkopník v oblasti EV, zažila prudký nárůst hodnoty svých akcií, což podnítilo zájem dalších výrobců automobilů o elektrifikaci. Tento trend však nebyl udržitelný.

Slibovaný pokles nákladů na baterie, které jsou klíčovým komponentem elektromobilů, se neuskutečnil v takové míře, jak se očekávalo. V USA zůstávají ceny elektromobilů stále relativně vysoké, zejména pro prvního majitele. Během počátečního boomu elektromobilů byly ceny ještě více zvyšovány přirážkami prodejců, kteří využívali omezenou dostupnost nových modelů. Toto vše vedlo k postupnému odcizování části potenciálních zákazníků.

Dalším faktorem, který ovlivnil poptávku po elektromobilech, je prudký nárůst úrokových sazeb. Tato situace spolu s ostatními ekonomickými tlaky způsobila, že se mnozí výrobci automobilů, včetně General Motors a Ford, rozhodli revidovat své plány na elektrifikaci a více se zaměřit na hybridní modely.

Continue Reading →

Pivo v české společnosti (2023)

Výzkumný projekt „Pivo a hospody v české společnosti“ realizuje CVVM SOÚ AV ČR nepřetržitě od roku 2004. Tento text přináší základní informace o vývoji podílu konzumentů piva mezi dospělými obyvateli České republiky a o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí, a všímá si také postavení piva nealkoholického a jeho vývoje v posledních letech. Dále přibližuje okolnosti, za jakých lidé pivo pijí, včetně změn mezi obdobím před a po pandemii C-19, a ukazuje vývoj postoje obyvatel k českému prvenství v konzumaci piva.

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: or240815a1-konzumace.pdf
• Všechny zprávy z tohoto výzkumu: NS_2308

Continue Reading →

Petrenko: Pacientským organizacím jsme otevřeli dveře do světa

Zdravotnický deník

„Podařilo se nám prolomit odmítavé bariéry a otevírali jsme dveře pacientům víc a víc. Na našich konferencích se začala tvořit partnerství a rozvíjet dialog. Někteří ministři ale nemohli nic změnit a někteří to ani nechtěli,“ popisuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník trnitou cestu organizace Koalice pro zdraví její zakladatelka a ředitelka Jana Petrenko.

Kdy přišel prvotní impuls k tomu založit v Česku organizaci, která zastřešuje pacientské organizace?

Nebylo to z mé iniciativy, ani to nebyl můj nápad. V letech 2002 a 2003 jsme s americkým novinářem Erikem Bestem v Senátu pod záštitou tehdejšího senátora Edvarda Outraty uspořádali cyklus konferencí s názvem „Improving business environment in the Czech Republic“. Součástí toho byla také jedna konference o zdravotnictví, které se účastnila tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková (pozn. red. – ministryně zdravotnictví ČR v letech 2002–2004). Myslím, že to inspirovalo lidi z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a oslovili mě, že by chtěli zviditelnit pacienty a pacientské organizace. Já jsem o českém zdravotnictví nic nevěděla a ani mě moc nezajímalo. Dělala jsem lektorku na Diplomatické škole MZV a plánovala jsem trávit polovinu času v USA. Postupně jsem se začala zajímat o české zdravotnictví a dost mě šokoval přístup k pacientům. Koalici pro zdraví jsme založili 2. června 2004 jako obecně prospěšnou společnost, která bude pomáhat zviditelnit pacienty a pacientské organizace.

V čem vás šokoval přístup k pacientům?

Když jsem se šla nahlásit ke své praktické doktorce, na dveřích byla velká cedule s nápisem „Neklepat!!“. Seděla jsem sama v čekárně dost dlouho a stále se nic nedělo, ačkoliv za dveřmi bylo slyšet, jak se tam někdo dobře baví. Když už to trvalo hodně dlouho, tak jsem zaklepala. Dveře otevřela sestra, která vztekle zasyčela, zda umím číst. Odvětila jsem jí, jestli mají v čekárně kameru, aby viděli, zda za jejími dveřmi někdo čeká. Poté se do hovoru vmísila také paní doktorka, kterou zajímalo, jestli jsem její pacientka. Řekla jsem, že ne a že nejspíš ani nehodlám být. Moje reakce vyprovokovala paní doktorku natolik, že se stala nejen mojí praktickou lékařkou, ale také kamarádkou.

Co vás nejvíce při budování organizace v českém prostředí překvapilo?

Rychle jsem zjistila, že tady budeme mít daleko více práce, než jsem si představovala. Doktor byl v Česku brán jako bůh, zatímco v Americe pacienti berou lékařskou péči spíše jako placenou službu, o které spolurozhodují. Přešla jsem tedy z jedné naprosto odlišné kultury do druhé. V Americe je role pacientských organizací jiná – hlavně zaměřená na různé formy fundraisingu. Pomáhají pacientům a jejich rodinám i finančně a soustavně tlačí na Kongres a Senát, aby vláda investovala více peněz do výzkumu.

Na setkáních pacientů v jejich organizacích v Česku jsem byla překvapená vysokou odbornou úrovní diskusí pacientů s jejich lékaři. Lékaři, kteří s nimi spolupracovali, přicházeli na to, že pacientské organizace jsou skutečně užitečné pro obě strany. Na neformálních setkáních v organizacích lékaři získají informace, které v dnešní uspěchané době v ambulanci nestihnou získat a informovaný pacient lépe spolupracuje na své péči.

Jakým činnostem jste se v průběhu času začali věnovat?

Každé první pondělí v měsíci jsme v Koalici dělali tzv. otevřené dveře. Tam se scházely pacientské organizace a mluvily o tom, co je trápí. Tvořily komunitu a začaly si vzájemně pomáhat. Účastnili se také zástupci ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, pojišťoven a odborných společností. Některé pacientky nám na začátku řekly, že nemohou mluvit před svým doktorem o tom, že patří do pacientské organizace. Tím určili náš první bod agendy – vysvětlit lékařům, co jsou pacientské organizace, proč vznikají a co dělají. Přesvědčovat tehdejší politiky o tom, jak moc jsou pacientské organizace přínosné, bylo velmi těžké.

Na jedné konferenci ambulantních lékařů, když začal blok o pacientských organizacích, v sále neseděl nikdo. Druhý den mi ale jedna firma věnovala pět minut svého času, kde jsem všem vysvětlila, o co se jedná a začala podnětná diskuse. To byl první zlom. Když jsem tam poté řekla, že tady lékaři neumí komunikovat s pacienty, přítomní zástupci České lékařské komory se postavili jako jeden muž a prohlásili, že tu nejsou od toho, aby se bavili s pacienty.

Co všechno se za dobu od založení podle vás povedlo?

Povedlo se určitě to, že jsme otevřeli cestu pacientským organizacím do státní správy a taky do veřejného povědomí. S tehdejším ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem (pozn. red. – ministr zdravotnictví ČR v letech 2006–2009) jsme založili Pacientskou radu ministra a současně získali přístup pro pacientské organizace do lékové kategorizační komise. Myslela jsem si, že když se budou projednávat léky na určité diagnózy, pošleme tam zástupce pacientské organizace, který se bude moci také vyjádřit. To ale tehdy nešlo a dekret člena byl na jméno, takže přístup jsem tam měla jenom já. Naštěstí jsem si s sebou mohla brát odborného poradce, což byl zástupce pacientské organizace. Postupně se nám podařilo prolomit odmítavé bariéry a otevírali jsme dveře pacientům víc a víc. Na našich konferencích se setkávali lékaři i pacienti a začali tvořit partnerství a rozvíjet dialog. Problém byl, že Pacientská rada ministra v průběhu času fungovala i nefungovala. Někteří ministři nechtěli slyšet od pacientů nic a někteří třeba měli snahu, ale nemohli nic změnit, pokud to byla úřednická vláda. Pro mě bylo důležité založení Pacientské rady VZP, kde můžou zástupci pacientských organizací přímo jednat s pojišťovnami o problémech týkajících se jejich diagnózy.

Do jaké míry jsou pacientské organizace vlastně nezávislé, pokud to vůbec jde?

Myslíte tím na výrobcích? Kdo by měl finančně podporovat pacientské organizace, když ne firmy? Jsou to klienti jejich průmyslu, propagují jejich léky a pomůcky, protože je chtějí, hlídají, co přichází na trh a účastní se klinických zkoušení, tak proč by jim firmy neměly přispět? Ale neznamená to, aby se organizace zakládaly účelově na propagaci a vysokou úhradu produktu jednoho výrobce. Já jsem nikdy neviděla nic špatného na jejich spolupráci. Byznys není charita, ale momentálně je otázka, jak dlouho je možná udržitelnost úhrad stoupajících cen. Dělat nátlaky přes média na politiky, bez ohledu na důkaz efektivity a možnosti nechat stát vyjednávat o úhradě ještě před registrací, taky není správná cesta. Organizace pak pracuje pro marketing firmy. Pacient, který věří, že má na dosah ruky lék, který mu může zachránit život, je samozřejmě mnohem víc motivovaný než zaměstnanec firmy.

Co říkáte na české zdravotnictví obecně?

České zdravotnictví je na maximálně vysoké úrovni. Ministr zdravotnictví Válek teď navíc plánuje sledování cesty pacienta, což v Americe funguje dlouhodobě. Jedná se o dohled nad pacientem, který bude mít na starost vytrénovaný zdravotnický pracovník. Ten bude pacientovi pomáhat zajistit průběh vyšetření a péče.

Na druhou stranu, v Americe máte zdravotnictví pro bohaté a chudé. Systém tam funguje úplně jinak. Když máte hodně peněz, praktický lékař k vám přijde až domů nebo vás navštěvuje a dohlíží na péči v nemocnici. Podle amerického předsedy senátního výboru Bernieho Sanderse má 80 procent lidí v USA velmi nízké nebo vůbec žádné zdravotní pojištění. Socialismus v Československu zapříčinil, že si lidé zvykli na veškerou péči s nulovou spoluúčastí. Řada lidí neví a ani se nezajímá o to, kolik jejich péče vlastně stojí. Odborní lékaři v Česku si stěžují na to, že stráví spoustu času opakovaným vysvětlováním diagnózy pacientům. S tím jim částečně pomáhají pacientské organizace, kde se pacient může řadu věcí dozvědět a učí se žít se svojí diagnózou. Jsme v situaci, že za posledních 10 až 15 let se objevily nové léky, které jsou velice nákladné a pacienti i lékaři je chtějí. Otázkou je, jak to všechno ufinancovat?

Jak se k pacientským organizacím stavěla ministerstva zdravotnictví v průběhu let?

Někteří ministři byli velice vstřícní a společně s náměstky chodili na „otevřené dveře“ Koalice, které jsme pořádali. Někteří naopak neměli zájem jednat s pacienty ani pacientskými organizacemi, nebo Pacientskou radou, protože by to následně vyžadovalo řešení, které nechtěli.

Kdo ze současných politiků dokáže podle vás naše zdravotnictví efektivně táhnout nahoru?

Resort zdravotnictví neřídí jen ministr. Navíc se střídali tak rychle, že někteří ani neměli čas něco udělat. Někdy mám dojem, že politické strany nezajímají pacienti a zdravotnictví, ale ideologie a ego některých jejich lídrů. Za všechna léta, kdy zdravotnictví sleduji, se událo mnoho změn. Neviděla jsem například důvod, proč se mělo devět let diskutovat a čekat na schválení elektronického receptu. Lékaři dokonce vyhrožovali, že odejdou do důchodu. A najednou to funguje. Stejně tak je zapotřebí, aby české zdravotnictví bylo elektronické a efektivně využívalo nové technologie. Myslím, že je tady hodně schopných potenciálních ministrů, ale budou potřebovat politickou podporu nejen jedné strany nebo klubu.

Když byste měla porovnat českého pacienta s tím americkým, jaký by byl výsledek?

Český pacient si ještě stále neuvědomuje, co všechno dostává, protože nemá možnost srovnání. Americký pacient si uvědomuje, že jeho péče stojí hodně peněz, tedy se snaží o to, aby netrvala moc dlouho a stará se o své zdraví. Když jsem přišla do Čech, zdejší pacienti měli skutečně pocit, že stát je odpovědný za jejich zdraví a nespolupracovali s lékaři. Rozdíl je u pacientů z pacientské organizace, kteří vědí o svých diagnózách a spolupracovat chtějí. Americký pacient si většinou hledá na internetu, kde se jeho diagnóza léčí, jestli mu to jeho pojišťovna hradí a kolik ho to bude stát. Přístup ke zdraví je tedy úplně jiný.

Nemyslíte si, že dnešní mladá generace vnímá větší odpovědnost za své zdraví a je ochotna si připlácet za lepší péči?

Odpovědnost za vlastní zdraví tady stále není tak velká, jak by měla být. Šokovalo mě, když jsem například viděla pacienta, který byl po transplantaci jater a prohlásil, že nemíní přestat pít alkohol.

Já jsem zastánce toho, že pokud má někdo peníze a chce si připlácet za komfort v jednolůžkovém pokoji, lepší stravu a podobně, tak ať je mu to umožněno, pokud to není na úkor veřejných peněz a přinese to úsporu v nemocnicích. Zatím se to v Česku ale moc neděje. Český pacient hledá výhody přes známosti. Jinými slovy je ochoten platit protekci, což je špatně.

Co vám budování pacientské organizace v životě dalo a co naopak vzalo?

Nenapadá mě nic, co by mi budování Koalice pro zdraví vzalo, ale dalo mi to opravdu hodně. Potkala jsem spoustu obdivuhodných lidí. Lidí, kteří vedli pacientské organizace a které obdivuji za to, co všechno dělají, a přitom bojují se svou diagnózou. Mám možnost pracovat také s fantastickými lékaři, a ne jenom lékaři, ale dalšími lidmi z resortu, kteří mi velice pomáhali – a nemuseli – upřímně si jich vážím a jsem jim nesmírně vděčná.

Slíbila jsem, že Koalici pro zdraví povedu dva roky a najednou je z toho dvacet let a stále je tu co dělat. Pacientským organizacím jsme pomohli se zviditelnit a vstupovat do rozhodovacího procesu, a to už nejde vzít zpět.

Zdroj →

Mitochondrie jako mutageny: Životodárné organely mění DNA v našem mozku

insmart.cz

Nejnovější vědecké poznatky poukazují na fakt, že mitochondrie v mozkových buňkách postupně začleňují svou vlastní DNA do našich chromozomů, a vyvolávají tak v mozku mutace, které jej mohou vážně poškodit.

Řada z nás si z hodin biologie jistě pamatuje informaci o tom, že mitochondrie jsou energetickým centrem buňky. Tyto organely jsou jednou z nejdůležitějších součástí většiny eukaryotických buněk, a díky schopnosti využít kyslík k dýchání se staly základem veškerého pokročilého života na Zemi. Dávno předtím, než se této klíčové role ujaly, však mitochondrie vystupovaly jako bakterie, a smyslem jejich existence tak bylo infikovat hostitele a množit se v jeho nic netušícím těle.

Continue Reading →

Češi vytvořili nejlepší počítačovou hru, zahrajete si ji ale až příští rok

insmart.cz

České studio Warhorse Studios způsobilo na letošním veletrhu Gamescom v německém Kolíně nad Rýnem senzaci. Chystaná hra Kingdom Come: Deliverance 2 získala prestižní ocenění za nejlepší PC hru celého veletrhu, čímž porazila mnohem větší a známější konkurenty.

Kingdom Come: Deliverance 2 je pokračováním úspěšného prvního dílu z roku 2018. Hra je zasazena do realisticky zpracovaného prostředí střední Evropy 15. století. Hráči se opět vžijí do role Jindřicha, syna kováře, který se snaží pomstít smrt svých rodičů uprostřed zuřící občanské války. Oproti prvnímu dílu nabídne sequel dvojnásobně velký herní svět zahrnující ikonická místa jako hrad Trosky či hornické město Kutná Hora.

Continue Reading →

META ZRUŠILA CROWDTANGLE. NÁSTROJ, KTORÝ POUŽÍVALI VÝSKUMNÍCI NA ODHAĽOVANIE DEZINFORMAČNÝCH PRÍSPEVKOV, ODSTAVILA HO PRED PREZIDENTSKÝMI VOĽBAMI V USA

📌 CrowdTangle bol kľúčovým nástrojom pre novinárov, výskumníkov a watchdog organizácie na monitorovanie dezinformácií, nenávistných prejavov a iného škodlivého obsahu na platformách Facebook a Instagram.

📌 Nástroj bol vyvinutý v roku 2011. O päť rokov neskôr ho odkúpila spoločnosť Facebook (dnes známa pod názvom Meta).

📌 Vo všeobecnosti nástroj slúžil na prezeranie verejného obsahu na platformách Facebook a Instagram, ku ktorým boli poskytované rôzne typy štatistík. Výskumníci tak vďaka nástroju dokázali odhaľovať aj nefaktický obsah a jeho najvplyvnejších šíriteľov.

📌 Funkcie CrowdTangle v minulosti umožnili napríklad vyhodnotiť online obsah delegitimizujúci výsledok amerických prezidentských volieb v roku 2020 a upozorniť na možnú násilnú eskaláciu ešte pred samotným útokom na Kapitol v januári 2021. Pravidelne slúžil tiež na monitorovanie nepravdivých informácií v kontexte pandémie Covid-19. https://bit.ly/4dRPJzn

📌 Meta plánuje CrowdTangle nahradiť nástrojom Meta Content Library, ku ktorému však majú prístup iba „kvalifikované akademické a neziskové inštitúcie, ktoré produkujú výskum v oblasti vedy a verejného záujmu“. To vylučuje množstvo vedcov, akademikov a novinárov. https://bit.ly/46QwkfM

📌 Okrem exkluzívneho prístupu je nástroj Meta Content Library kritizovaný pre jeho nízku transparentnosť, obmedzenosť funkcií a horší používateľský dizajn. Nástroj tiež zakazuje zdieľanie informácií o pôvode škodlivého obsahu, čo pomáha páchateľom zostať v anonymite. https://bit.ly/4fM8eqx, https://bit.ly/4fT9kRm

📌 Skutočnosť, že sa firma rozhodla zrušiť funkčný, populárny a rozsiahlo používaný nástroj v priebehu kampane pred prezidentskými voľbami v Spojených štátoch amerických vyvoláva množstvo otázok. Obavy v otvorenom liste vyjadrila napríklad nezisková organizácia Human Rights Watch. https://bit.ly/4dPQ3hQ

📌 K tej sa pripojili aj viaceré advokačné skupiny a akademické inštitúcie. Spoločne vyzývajú na ponechanie nástroja CrowdTangle aspoň dovtedy, kým nebude Meta Content Library jeho dostatočnou náhradou. https://bit.ly/4fOLRRq

📌 V prípade, že Meta nevyhovie výzve na ponechanie nástroja CrowdTangle do januára 2025, ako požadujú jeho používatelia, bude vážne ohrozená kontrola pravdivosti informácií.

📌 Meta sa k zrušeniu vyjadrila len okrajovo. Prezident globálnych záležitostí spoločnosti Nick Clegg cez svoj blogový post odkázal, že firma o Meta Content Library zbiera spätnú väzbu, ktorú plánuje vziať do úvahy pri aktualizácii tohto nástroja. https://bit.ly/4fQ8e92

Zdroj: Infosecurity.sk

Velké farmaceutické firmy se zdráhají investovat v Británii

Zdravotnický deník

Britská farmaceutická skupina AstraZeneca varovala, že by mohla přemístit svůj výrobní závod pro produkci vakcín z anglického města Merseyside do americké Filadelfie. Nelíbí se jí totiž, že nová labouristická vláda vzešlá z nedávných parlamentních voleb ve Velké Británii chce zmenšit objem státní pomoci, která byla již dříve danému projektu přislíbena. O váhání farmaceutických firem při investování ve Velké Británii informoval britský list Financial Times.

Podle dobře informovaných zdrojů, na které odkazuje britský list Financial Times, nová britská vláda chce omezit státní podporu zamýšlené výstavbě očkovacího centra, jež má budovat farmaceutická skupina AstraZeneca. O snížení podpory totiž podle listu Financial Times uvažuje britská ministryně financí Rachel Reevesová.

Původní příslib, ještě konzervativní vlády pod vedením Rishiho Sunaka, činil přibližně 90 milionů liber (v přepočtu téměř 2,7 miliardy korun). Reevesová hovoří o snížení na méně než polovinu, konkrétně na 40 milionů liber.

Vedení společnosti AstraZeneca vzápětí dalo britským vládním úředníkům najevo, že zvažuje přesun plánovaného výrobního závodu na vakcíny do amerického města Filadelfie. Spojené státy totiž nabízejí mnohem štědřejší pobídku pro projekty ve farmaceutickém průmyslu, uvedl list Financial Times.

Obě strany věří v dohodu

AstraZeneca prý také zvažovala, že by se výroba vakcín mohla přesunout do Indie, kde tato britská farmaceutická společnost již v minulosti očkovací látky vyráběla. Nakonec je ale pravděpodobnější, že pokud se AstraZeneca s britskou vládou nedohodne, dá přednost právě Spojeným státům.

„Jsme přesvědčeni, že má nadále smysl usilovat o výstavbu ve Velké Británii a vést konstruktivní dialog s britskou vládou. Zatím žádné debaty o přesunu tohoto projektu do Spojených států nebo do Indie neprobíhají,“ uvedla AstraZeneca v prohlášení pro list Financial Times.

Také mluvčí britského ministerstva financí potvrdil, že vláda má zájem se s AstraZenekou dohodnout. „Jsme odhodláni učinit z Velké Británie jedno z nejlepších míst pro vývoj a výrobu inovativních léků a léčivých přípravků. V dialogu s AstraZenekou jsme pozitivně naladěni a připraveni podporu poskytnout,“ uvedl úřad Rachel Reevesové.

Odrazující cenová politika

Podle analytičky listu Financial Times Vanessy Houlderové je ale pravděpodobné, že k podobným střetům mezi farmaceutickými firmami a vládou bude ve Velké Británii docházet častěji, a že toto je jen jakýsi předvoj.

Tím spíše, že zástupci farmaceutického sektoru loni v listopadu podepsali s vládou dohodu o cenové politice týkající se léků na předpis. Také během tohoto vyjednávání ale některé farmaceutické společnosti pohrozily, že přestanou ve Velké Británii investovat. Právě nepříznivá cenová politika je jedním z největších demotivátorů od investic ve farmaceutickém průmyslu na Britských ostrovech.

Britské univerzity to samy nevytrhnou

Ačkoli se může zdát, že výdaje na léky na předpis ze systému veřejného zdravotního pojištění jsou ve Velké Británii problém, pravý opak je pravdou. Spojené království patří k zemím s nejmenším podílem výdajů na léky na předpis na celkových výdajích veřejného zdravotnictví. Ten činí pouhých devět procent, zatímco například v Německu jde na lék na předpis z veřejných peněz více než 15 procent, podobně jako v Japonsku nebo Itálii. Ve Španělsku tento podíl činí přibližně 18 procent, tedy dvojnásobek než ve Velké Británii.

Zmenšující se zájem o investice do farmaceutického sektoru ve Velké Británii ilustruje také pokles zahájených klinických testů. Zatímco v roce 2015 to bylo téměř 700, o šest let později už jen necelé čtyři stovky. Přitom Británie se může pochlubit poměrně velkou silou svých univerzit, co se výzkumu a vývoje inovativních léků týče. Jenže univerzity nejsou natolik silné, aby samy dokázaly nepříznivý trend zvrátit.

Continue Reading →